čtvrtek 22. února 2018

Robert Bryndza - Dívka v ledu





Poté co je v parku v jižním Londýně pod vrstvou ledu nalezeno tělo mladé ženy, na místo přijíždí detektiv šéfinspektor Erika Fosterová. Oběť, krásná dívka z mocné a bohaté rodiny, měla podle všeho dokonalý život.
Když Erika začne pátrat hlouběji, vynoří se souvislosti mezi její vraždou a smrtí tří prostitutek, které někdo uškrtil, svázal jim ruce a hodil do vodních ploch po Londýně.
Jaká je spojitost mezi dcerou vlivného lobbisty, který si myslí, že může ovlivňovat i vyšetřování, a mrtvými imigrantkami? Jaké temné tajemství dívka v ledu skrývala?
Čím více se Erika přibližuje k odhalení pravdy, tím více se vrah blíží k Erice. Poslední případ detektiva šéfinspektora Fosterové skončil katastrofou a smrtí pěti policistů včetně jejího manžela. Eričina kariéra visí na vlásku, musí bojovat s vlastními démony i s vrahem, který je hrůznější než kdokoliv, komu čelila v minulosti.
Dopadne ho dříve, než udeří znovu?



Už dlouho jsem v knihkupectví chodila okolo série Roberta Bryndzy Dívka v ledu. A jak se blížily Vánoce, měla jsem jasno. Milý Ježíšku… Zdali mě však kniha nadchla natolik jako ostatní, o tom se dozvíte v recenzi.

Erika Fosterová je detektivkou se smutnou minulostí. Po pauze se vrací do práce, a to rovnou do Londýna na vyžádání a prosbu o pomoc s vyšetřováním mrtvé dívky nalezené v zamrzlém jezeře. Jedná se o dceru významného muže se šlechtickým titulem, o to větší skandál to znamená a o to větší význam je činu přikládán. Když se ovšem v souvislosti s ním objeví jiné podobné vraždy prostitutek, případ se zažíná komplikovat mnohem víc, než si sama detektivka uměla představit.

Skoro bych řekla, že se Robert Bryndza nechal inspirovat Zločinem od Davida Hewsona. Andrea, dívka, která byla zavražděna, skrývá mnoho tajemství i po smrti. Erice se tak v hlavě objevuje nekonečné množství otázek, na které jen těžko a pomalu nachází odpovědi.

Vyprávění er-formou je příjemné a dílo rychle utíká před očima. Děj je realistický a napínavý. Celá škála různých postav příběhu dodává pestrost. Ať už je to Andreina sestra Linda, kterou autor ztvárnil naprosto dokonale se všemi jejími neduhy, slabými stránkami, psychickými potíži a láskou ke kočkám, nebo Andrein snoubenec Giles, který se k ní ani trochu nehodil. Všechny mají určité charisma a po dočtení si jistě alespoň některé zapamatujete. Problém jsem ale měla s Erikou. Nebyla mi úplně sympatická, a když jsem se blížila v příběhu ke konci, téměř mě iritovala svojí neopatrností a nelogičností.

Závěr, který autor pro příběh zvolil, byl na jednu stranu zajímavý, nicméně jsem jej od druhé poloviny tak nějak tušila, přičemž mě pak zklamalo finální vyvrcholení, kde se mi jen potvrdily mé nesympatie k Erice, a které zavánělo to zajetým klišé.

Černý puntík u mě ale má především překlad, který byl místy opravdu špatný. Dokonce jsem před sebou nejednou viděla poskládanou anglickou větu, což mě od čtení dost rušilo a odrazovalo už od první strany, stejně jako důležité chybějící čárky ve větách.

I přes to všechno jsem ale zvědavá na další díl. Vyprávění a promyšlený příběh mě zaujal natolik, že Erice dám ještě jednu šanci. Nicméně se nestávám jejím velkým fanouškem a nemohu ji ohodnotit plnými pěti hvězdičkami.

Pokud si tedy chcete přečíst detektivní příběh s charizmatickými postavami, zajímavým rozuzlením a příběhem odehrávající se pro změnu v Anglii, směle do toho. Kniha vás mile překvapí a potěší, i když má svoje slabší stránky.

Hodnocení:

Stefanie G

1 komentář:

  1. Tak právě Eriku já mám moc ráda, je mi mnohem příjemnější a sympatičtější než Kim Stoneová od Angely Marsons :) Ale tedy, pokud jí chceš dávat další šanci, nevím, zda Noční lov prokáže tu správnou službu... Přišel mi zatím jako nejslabší díl. Zato Temné hlubiny jsou skvělé, ty moc doporučuji :) Měj se krásně :)

    OdpovědětVymazat